Radek Dresler a Juraj Koiš: Médiá nás stále bavia

Server RadioTV si nedávno pripomenul deväť rokov svojej existencie a pri tejto príležitosti došlo aj k zmene na poste spoločného šéfredaktora. Radka Dreslera vystriedal na vedúcom poste Juraj Koiš, ktorý patrí medzi zakladajúcich členov redakcie RadioTV a niekoľko rokov viedol slovenskú časť tohto webu. Ak vás zaujíma, prečo k tejto zmene došlo, aké sú ďalšie plány a čo nás v najbližšej dobe čaká, ponúkame vám netradičný rozhovor oboch šéfredaktorov.

Otázky pre Radka Dreslera:


Server RadioTV si nedávno pripomenul 9 rokov svojej činnosti. Mohol by si osvetliť, ako vznikla povodná myšlienka?
“V roce 1999 jsem měl za sebou necelé dva roky práce na opavské pobočce Evropy 2, kde jsem si vyzkoušel pozice technika, reportéra, zprávaře i redaktora a došel jsem ke dvěma závěrům. Přestože mne rádio strašně chytlo, nikdy jsem nebyl ani průměrný a hlavně moderování byl hotový trapas. A druhak jsem pochopil, že člověk nemusí být prvotřídní režisér, aby mohl psát o filmech, ale pokud umí gramatiku, zná prostředí a je schopen vytvořit web, může si založit stránky o filmu. Po roce úvah a plánů jsem tedy díky vydatné pomoci společnosti Redigy s.r.o. spustil tento server a využil k tomu právě start Impulsu jako původní otvírací článek – Alfa je mrtvá, ať žije Implus.”

Bol začiatok projektu Radia.cz v rovnaký deň ako Radio Impuls náhodný alebo zámerný?
“Ten začátek byl záměrný. Chtěl jsem mít do začátku nějaké nosné téma a co jiného využít než start celoplošky. Následoval další článek, rozhovor s programovým šéfem Impulsu Jirkou Němečkem, díky čemuž okamžitě vznikly spekulace, že tento web je pouhou PR aktivitou Radia Impuls. Nebyla to pravda, pouze jsme využili zásadní události pro jednodušší start. Podobných spekulací se za těch devět let vynoříly samozřejmě desítky, podle článků nás platila prakticky všechna rádia s vyjímkou libereckého Radia Contact, které za celou dobu nereagovalo na žádný pokus o komunikaci.”


Pred deviatimi rokmi boli Radia.cz a neskor RadioTV ojedinelými webmi o mediálnej problematike. Ako vnímaš výrazný nárast počtu podobných webov v súčasnosti?
“Je to logické. I když mediální weby zdaleka nedokáží generovat návštěvnost jako např. seznamky, jejich návštěvníci mají pro inzerenty větší cenu a články bývají často citovány např. tištěnými periodiky, což zvyšuje prestiž a atraktivitu nejen pro weby samotné, ale i pro jejich vydavatele.”


Ako vnímaš dlhodobé zmeny na mediálnom trhu, najmä v oblasti terestrických rádií?
“Zatímco na konci devadesátých let řada rádií vysílala naprosto nadšenecky, plánovací hudební software nebyl zdaleka běžnou záležitostí a odbavování písní probíhalo mnohde z CD a Minidisků, dnes se na vše dělají průzkumy, Selector samozřejmostí a CDčka zůstala na několika málo stanicích. Stejně se změnila i otázka vlastnictví. Na konci devadesátých let u nás existovalo přibližně 70 rádií a 60 vlastníků. ”U nás není problém mnoha rádií, problémem je mnoho vlastníků,” říkal předseda Asociace provozovatelů rozhlasového vysílání Michal Zelenka.
Dnes u nás vysílá skoro stovka stanic, ale vlastníků nenapočítáme více než dvacet. Dá se říct, že zbyla šesticee rádií, která nepatří do žádné silné skupiny – Relax, Helax, Egrensis, Rubi, Haná a Contact. Všichni ostatní spadají buď pod nejsilnější skupiny Lagardere, Media Bohemia, Radio Investments nebo pod silné vlastníky jako GES či Mafra. Tyto posuny byly nevyhnutelné. I když někteří nostalgicky vzpomínají na nadšeneckou éru, koncentrace vlastnictví přinesla větší profesionalitu, což je fakt, který ocení většina.”


Myslíš že digitalizácia podobne výrazne zasiahne aj terestrické rádiá ako zasiahla televízie? Alebo skôr očakávaš presun poslucháčov na iné platformy a internet?
“Co nás čeká dále? Každopádně posilování internetového a digitálního vysílání, kde posluchač získá mnohem pestřejší nabídku. Ovšem nemyslím si, že tyto jevy v nejbližší době zcela vytlačí analogové rádio jako je to plánováno u televize. Důvod je jednoduchý, rozhlasových přijímačů je mnohonásobně více než televizních a průměrný posluchač je s nabídkou analogových rádií v podstatě spokojený. Jak jinak si vysvětlit fakt, že Radio Impuls poslouchá každý týden více než 25 procent populace, přestože nabízí pouze léty ověřenou muziku a běžný (i když velmi dobře zpracovaný) informační servis. Většina lidí jednoduše od rádia nežádá více než mu v současnosti nabízí a proto bych se nedivil, kdyby se analogově vysílalo ještě za 20 let.”


Otázky pre Juraja Koiša


Ostatně co si o tom myslíš Ty?
“Tiež očakávam rozmach rádií na internete a iných platformách. Terestriálne vysielanie je predsa len značne nákladné, pokiaľ má byť realizované celoplošne a nedá sa očakávať, že by sa menšinové formáty v klasickom éteri bez problémov uživili. Na druhej strane, ich cieľová skupina je s novými technológiami podstatne zohratejšia, a dokáže sa k nim jednoduchšie dostať aj mimo terestriálneho vysielania. Určite je však logické, aby aj terestriálne vysielala aspoň jedna celoplošná stanica alternatívneho charakteru, hoci pojem alternatíva vníma každý poslucháč trochu odlišne.”


Poslední roky jsi byl mojí pravou rukou, takže znám některé plány, které na RadioTV chystáš. Určitě si budeš chtít nechat něco pro sebe, ale prozradíš aspoň něco čtenářům?
“Môžem prezradiť, že RadioTV bude určite pokračovať v doterajšom pozitívnom vývoji. Chceme naďalej prinášať kvalitné odborné články z oblastí, ktoré pokrývame, a zároveň popularizovať témy, ktoré sú pre bežného čitateľa príliš odborné. Rozšírime denné spravodajstvo, a posilníme interaktivitu s našimi čitateľmi.”


Sám jsi zmínil vzrůstající konkurenci. Jak jí chceš čelit a které prvky posilovat?
“Našou výhodou je tradícia a silná značka, pochopiteľne však nemôžeme stáť na mieste. Čoskoro predstavíme nový dizajn, zavedieme nové sekcie vrátane multimediálnej rubriky a výrazne posilníme aj informovanie o digitalizácii ako nastupujúcom fenoméne, keďže v najbližších mesiacoch pribudne na český trh viacero nových kanálov. Sú to ambiciózne ciele na najbližšie obdobie, a verím, že ich terajší aj noví čitatelia ocenia.”


Pro Tebe jako redaktora byla vždy charakteristická slovenština. Budeš i nadále psát slovensky?
“Na slovenskú časť RadioTV určite ano :-) Pokiaľ ide o českú časť, chcem postupne publikovať aj české články, intenzívne pracujem na zlepšení mojej písanej češtiny, hoci na oboch stranách určite zostane jazykový prekryv.”


Tak Ti přeju hodně štěstí, i když se vlastně neloučíme…

Ano, čitatelia Ťa budú na RadioTV vnímať aj naďalej ako odborného redaktora. Čomu inému sa ešte plánuješ venovať, kam smerujú Tvoje ďalšie kroky?
Média mne stále baví, ale přece jen po devíti letech, kdy člověk den co den přemýšlí nad tím, co vydá příští den, v určitém smyslu vyhoří. Takže velmi rád budu psát i nadále, i když v omezené míře, protože se chci vrátit ke své původní profesi – oboru IT technologií, správě sítí, tvorbě webu atd.”

Juraj Koiš | další články autora 19.03 12:48

, RSS pro komentáře k tomuto článku

Pridaj komentár


Související články


Další články z kategorie Radio Personalistika

Více článků

Radek Dresler a Juraj Koiš: Médiá nás stále bavia

Server RadioTV si nedávno pripomenul deväť rokov svojej existencie a pri tejto príležitosti došlo aj k zmene na poste spoločného šéfredaktora. Radka Dreslera vystriedal na vedúcom poste Juraj Koiš, ktorý patrí medzi zakladajúcich členov redakcie RadioTV a niekoľko rokov viedol slovenskú časť tohto webu. Ak vás zaujíma, prečo k tejto zmene došlo, aké sú ďalšie plány a čo nás v najbližšej dobe čaká, ponúkame vám netradičný rozhovor oboch šéfredaktorov.

Otázky pre Radka Dreslera:


Server RadioTV si nedávno pripomenul 9 rokov svojej činnosti. Mohol by si osvetliť, ako vznikla povodná myšlienka?
“V roce 1999 jsem měl za sebou necelé dva roky práce na opavské pobočce Evropy 2, kde jsem si vyzkoušel pozice technika, reportéra, zprávaře i redaktora a došel jsem ke dvěma závěrům. Přestože mne rádio strašně chytlo, nikdy jsem nebyl ani průměrný a hlavně moderování byl hotový trapas. A druhak jsem pochopil, že člověk nemusí být prvotřídní režisér, aby mohl psát o filmech, ale pokud umí gramatiku, zná prostředí a je schopen vytvořit web, může si založit stránky o filmu. Po roce úvah a plánů jsem tedy díky vydatné pomoci společnosti Redigy s.r.o. spustil tento server a využil k tomu právě start Impulsu jako původní otvírací článek – Alfa je mrtvá, ať žije Implus.”

Bol začiatok projektu Radia.cz v rovnaký deň ako Radio Impuls náhodný alebo zámerný?
“Ten začátek byl záměrný. Chtěl jsem mít do začátku nějaké nosné téma a co jiného využít než start celoplošky. Následoval další článek, rozhovor s programovým šéfem Impulsu Jirkou Němečkem, díky čemuž okamžitě vznikly spekulace, že tento web je pouhou PR aktivitou Radia Impuls. Nebyla to pravda, pouze jsme využili zásadní události pro jednodušší start. Podobných spekulací se za těch devět let vynoříly samozřejmě desítky, podle článků nás platila prakticky všechna rádia s vyjímkou libereckého Radia Contact, které za celou dobu nereagovalo na žádný pokus o komunikaci.”


Pred deviatimi rokmi boli Radia.cz a neskor RadioTV ojedinelými webmi o mediálnej problematike. Ako vnímaš výrazný nárast počtu podobných webov v súčasnosti?
“Je to logické. I když mediální weby zdaleka nedokáží generovat návštěvnost jako např. seznamky, jejich návštěvníci mají pro inzerenty větší cenu a články bývají často citovány např. tištěnými periodiky, což zvyšuje prestiž a atraktivitu nejen pro weby samotné, ale i pro jejich vydavatele.”


Ako vnímaš dlhodobé zmeny na mediálnom trhu, najmä v oblasti terestrických rádií?
“Zatímco na konci devadesátých let řada rádií vysílala naprosto nadšenecky, plánovací hudební software nebyl zdaleka běžnou záležitostí a odbavování písní probíhalo mnohde z CD a Minidisků, dnes se na vše dělají průzkumy, Selector samozřejmostí a CDčka zůstala na několika málo stanicích. Stejně se změnila i otázka vlastnictví. Na konci devadesátých let u nás existovalo přibližně 70 rádií a 60 vlastníků. ”U nás není problém mnoha rádií, problémem je mnoho vlastníků,” říkal předseda Asociace provozovatelů rozhlasového vysílání Michal Zelenka.
Dnes u nás vysílá skoro stovka stanic, ale vlastníků nenapočítáme více než dvacet. Dá se říct, že zbyla šesticee rádií, která nepatří do žádné silné skupiny – Relax, Helax, Egrensis, Rubi, Haná a Contact. Všichni ostatní spadají buď pod nejsilnější skupiny Lagardere, Media Bohemia, Radio Investments nebo pod silné vlastníky jako GES či Mafra. Tyto posuny byly nevyhnutelné. I když někteří nostalgicky vzpomínají na nadšeneckou éru, koncentrace vlastnictví přinesla větší profesionalitu, což je fakt, který ocení většina.”


Myslíš že digitalizácia podobne výrazne zasiahne aj terestrické rádiá ako zasiahla televízie? Alebo skôr očakávaš presun poslucháčov na iné platformy a internet?
“Co nás čeká dále? Každopádně posilování internetového a digitálního vysílání, kde posluchač získá mnohem pestřejší nabídku. Ovšem nemyslím si, že tyto jevy v nejbližší době zcela vytlačí analogové rádio jako je to plánováno u televize. Důvod je jednoduchý, rozhlasových přijímačů je mnohonásobně více než televizních a průměrný posluchač je s nabídkou analogových rádií v podstatě spokojený. Jak jinak si vysvětlit fakt, že Radio Impuls poslouchá každý týden více než 25 procent populace, přestože nabízí pouze léty ověřenou muziku a běžný (i když velmi dobře zpracovaný) informační servis. Většina lidí jednoduše od rádia nežádá více než mu v současnosti nabízí a proto bych se nedivil, kdyby se analogově vysílalo ještě za 20 let.”


Otázky pre Juraja Koiša


Ostatně co si o tom myslíš Ty?
“Tiež očakávam rozmach rádií na internete a iných platformách. Terestriálne vysielanie je predsa len značne nákladné, pokiaľ má byť realizované celoplošne a nedá sa očakávať, že by sa menšinové formáty v klasickom éteri bez problémov uživili. Na druhej strane, ich cieľová skupina je s novými technológiami podstatne zohratejšia, a dokáže sa k nim jednoduchšie dostať aj mimo terestriálneho vysielania. Určite je však logické, aby aj terestriálne vysielala aspoň jedna celoplošná stanica alternatívneho charakteru, hoci pojem alternatíva vníma každý poslucháč trochu odlišne.”


Poslední roky jsi byl mojí pravou rukou, takže znám některé plány, které na RadioTV chystáš. Určitě si budeš chtít nechat něco pro sebe, ale prozradíš aspoň něco čtenářům?
“Môžem prezradiť, že RadioTV bude určite pokračovať v doterajšom pozitívnom vývoji. Chceme naďalej prinášať kvalitné odborné články z oblastí, ktoré pokrývame, a zároveň popularizovať témy, ktoré sú pre bežného čitateľa príliš odborné. Rozšírime denné spravodajstvo, a posilníme interaktivitu s našimi čitateľmi.”


Sám jsi zmínil vzrůstající konkurenci. Jak jí chceš čelit a které prvky posilovat?
“Našou výhodou je tradícia a silná značka, pochopiteľne však nemôžeme stáť na mieste. Čoskoro predstavíme nový dizajn, zavedieme nové sekcie vrátane multimediálnej rubriky a výrazne posilníme aj informovanie o digitalizácii ako nastupujúcom fenoméne, keďže v najbližších mesiacoch pribudne na český trh viacero nových kanálov. Sú to ambiciózne ciele na najbližšie obdobie, a verím, že ich terajší aj noví čitatelia ocenia.”


Pro Tebe jako redaktora byla vždy charakteristická slovenština. Budeš i nadále psát slovensky?
“Na slovenskú časť RadioTV určite ano :-) Pokiaľ ide o českú časť, chcem postupne publikovať aj české články, intenzívne pracujem na zlepšení mojej písanej češtiny, hoci na oboch stranách určite zostane jazykový prekryv.”


Tak Ti přeju hodně štěstí, i když se vlastně neloučíme…

Ano, čitatelia Ťa budú na RadioTV vnímať aj naďalej ako odborného redaktora. Čomu inému sa ešte plánuješ venovať, kam smerujú Tvoje ďalšie kroky?
Média mne stále baví, ale přece jen po devíti letech, kdy člověk den co den přemýšlí nad tím, co vydá příští den, v určitém smyslu vyhoří. Takže velmi rád budu psát i nadále, i když v omezené míře, protože se chci vrátit ke své původní profesi – oboru IT technologií, správě sítí, tvorbě webu atd.”

Radek Dresler | další články autora 12:48

, RSS pro komentáře k tomuto článku

Pridaj komentár


Související články


Další články z kategorie Radio Personalistika

Více článků